Český terier v Brazílii
S českým teriérem do Brazílie
Škoda, že tuhle větu vyslovují většinou v zahraniční. O to více mě to mrzí, když se jedná o Českého Teriéra. Jak umějí být hrdí Angličané na svá národní plemena, jak si je hýčkají a chrání. My, Češi ? Tváříme se,že Český teriér neexistuje. Raději fandímeYorkům, Skotům, Borderům , Jack Raslům a jiným plemenům.
Ve světě nás však znají. Všude vědí, že máme hezká děvčata, dobré pivo, nejčistší sklo a také nádherného psa Č E S K É H O T E R I É R A .
Jednoho dne jsem objevila na svém e-mailu zvláštní dotaz, zda mám štěňata Českého Teriéra. To samozřejmě jěště není nic tak neobvyklého, ale ten dotaz byl odeslán z Brazílie za Sao Paula.
„Někdo si ze mě dělá legraci,“ pomyslela jsem si a poslala ten podezřelý e- mail do koše. Druhý den se mi to v hlavě rozleželo a nakoukla jsem zpět do koše. Po chvíli váhání se rohoduji na dopis odpovídám.
V koutku duše jsem netušila,co jsem svým rozhodnutím nastartovala a jakou propagaci Českému Teriérovi na latinsko-americkém kontinentě rozjedeme.
Následovalo několik výměnných informací a pak martirium vyřizování a zařizování.
Nakonec se vše podařilo a po 24 hodinové cestě spočinula tlapka Českého Teriéra na brazilské půdě. Sice trochu umazaná, ale v pořádku bez psychické a fyzické újmy.
Od té doby přešly dva roky a v Brazílii, ve státě Sao Paulo našlo domov 5 Českých Teriérů.
Noví majitelé těchto zvířat chtěli, abychom poslední dvě zvířata ( Něžná a Mistrál Zlatá Chara), přivezli osobně.
Po určitém váhání jsme souhlasili. Alespoň uvidíme jak se zvířátkům v tropech daří. Klubové tamtamy vyprávěly, že jsme barbaři, že jistě v té Brazílii strádají a že se o ně noví majitélé třeba špatně starají.
Dokonce jednomu z chovatelů, kteří nám štěně pro Brazílii přenechal, vyčítali, že dal jistě zvířátko do špatných životních podmínek.
Nechci a nebudu se zmiňovat o nás, budu pouze vyjadřovat fakta o životě Českých Teriérů a o tom jaký poprask v Brazílii způsobili.
První, co mi vyrazilo dech bylo ustájení psů. Mohu konstatovat, že naši čecháčci v Brazílii žijí v prostorných zděných psincích.Kkaždý pes má svou ubikaci s venkovním výběhem a svojí klimatizací. Jak jinak, vždyť jsou tam celoročně poměrně vysoké teploty.
Psinec má svoji samostatnou veterinární ošetřovnu, kam chodí pravidelně 2x týdně veterinární lékař a každý den veterinární technik. Tito pánové provádějí u psů preventivní prohlídky, stanovují krmné dávky psů, vakcinační program atd.
V psinci dále můžete vidět koupelnu s kadeřnickým salónem, kuchyni, kde se připravuje potrava pro psy, dále svoji prádelnu a na konec kancelář pro vedoucího psince, který počítačem řídí celý provoz.
O psy, kterých má náš přítel v Brazílii celkem 30, se v nepřetržitém provozu stará 5-6 lidí. Jsou to profesionálové, kteří se o psíky starají nejen v psinci, ale připravují je pro výstavy a také je na výstavách předvádějí.
Roberto mi vyprávěl,že v loňském roce Grepi onemocněla a musela být hospitalizována na veterinární klinice.Z obav ze stresu a stesku po domově s ní na této klinice byl nepřetržitě i její ošetřovatel. Žil a spal s ní v její ubikaci až do jejího uzdravení.
Psi se mohou volně pohybovat po celý den. Nad venkovními výběhy, nad cvičištěm mají pak psi vybudované zastřešení proti UV záření a proti horkému slunci. Zahradník se vůbec nezlobí, když mu Mistrál vyhrabe kytičky, anebo Něžná rozkouše keřík. Vůbec mu nevadí, když Zora v běhu padne do rododendronu a rozláme jej.Kuchařka v kuchyni pokradmu dává psům pamlsky. Vždyť oni mají chudáčci stále hlad. A vůbec jí nezajímá, že čecháček má „ hlad“ jako hoby. Uklízečka s naprostou samozřejmostí utírá loužičky po Mistrálovi a sbírá bobíky po Něžné.
Na počest našeho národního plemene Českého Teriéra se nám dostalo oficiálního přijetí od prezidentky brazilské kynologické unie, která s námi poobědvala a na závěr přijetí korzovala po promenádě s malou Něžnou a Mistrálem.
V letošním roce uspořádá české velvyslanectví v Brazílii oslavu českému Teriérovi a na důkaz jeho vážnosti bude všech 5 Českých Teriérů přijato panem velvyslancem na Brazilské půdě a budou jim vzdány pocty tak, jako českým občanům.
Ke dni vzniku Československé republiky pořádá každoročně české velvyslanectví v Brazílii
den české kultury spojený s přehlídkou zboží a umění. Také se zde při této příležitosti pořádá módní přehlídka s předními českými modelkami. V letošním roce budou české modelky předvádět nové české módní kolekce a na molech je budou doprovázet čecháčci Grepi, Zora, Atila, Něžná a Mistrál.
V letošním roce bude také odhalena bronzová deska se dnem registrace Českého Teriéra v Brazílii a jménem prvních psů.
Pan Roberto C. Scardua bere rád na všechny recepce své čecháčky, kteří mají svá samostatná křesílka u stolu. Každému trpělivě vysvětluje co je to za psa, odkud pochází a jeho přednosti.
Také jsme mu vyprávěli o našem klubu, o paní Jitce Paulínové, dceři F. Horáka, která pokračuje v odkazu svého otce.
Na závěr naší cesty pan Roberto C. Scardua všem chovatelům a majitelům posílá upřímné pozdravy s tím, že se zasadí o rozšíření Českého Teriéra v Brazílii.
Zvláštní pozdravy pak posílá těm, kteří mu udělali radost svými štěňaty.
Obzvláště srdečný pozdrav posílá paní Jitce Paulínové , pro kterou nám na recepci na rozloučenou předal malý dárek- perlový náhrdelník se zlatým českým teriérem.
Odlétali jsme s dojetím. Škoda jen, že u nás, v Čechách, odkud by měla především vycházet iniciativa k propagaci národního plemene je prázdno.
Ministerstvo kultury a ostatní orgány, které se zabývají národními památkami, by měly začít vnímat i našeho Českého Teriéra jako náš národní symbol.
Věřím, že se této pocty Českému Teriérovi dostane i v jeho zemi České Republice.
Alena Košinová